Vodní důl

Rašeliniště a prameništěm potoka Bečvy bylo pro svou vydatnost v minulosti nazváno Vodní důl. V rámci celého Hlučínska představuje toto místo poslední zachovalé rašeliniště prameništního typu. Jeho rozloha je 0,5 ha a unikátně se zde vyskytují minimálně tři druhy rašeliníků, které okyselují prostředí, v němž rostou. Jedná se o mechy s neukon¬čeným růstem. Na vrcholku zelené lodyžky neustále přirůs¬tají, na spodní straně odumírají. Z odumřelých částí se tvoří rašelina. Takto se vytváří vrstvy o tloušťce několika metrů.
O něco níže na pravém břehu se nacházejí mokřadní olšiny a pramenitá studánka. Od nepaměti si z ní lidé brali pitnou vodu.
V minulosti došlo k značnému odvodnění a poničení Vodního dolu i studánky, což způsobilo ohrožení zdrojů
pitné vody. Celou situaci nepříznivě zhoršila také těžba písku v nedaleké pískovně Závada, kde došlo k překopání
spodních vod, což zapříčinilo pokles vody v celém území.
V lokalitě se vyskytují obojživelníci: čolek obecný, čolek horský, skokan štíhlý a skokan hnědý, ropu-cha obecná a rosnička zelená. Cenný je zde výskyt desítky druhů mechů, violky bahenní a ostřice šedavé a dalších rostlin.